Největší z našich polyfonů od německé firmy Leipziger Musikwerke Euphonika. Jeho hlavním posláním byla jakási dobová funkce “jukeboxu” - tedy být umístěn nejčastěji v nějakém hospodském zařízení a starat se o zábavu hostů.

Jako “datové médium” s tehdy populárními melodiemi zde sloužil plechový kotouč, takový předchůdce dnešních CD disků. Na něm jsou totiž místo jedniček a nul malé výstupky. Když se disk otáčí, výstupky zvedají vyladěné kovové jazýčky, které začnou vibrovat a vydávat charakteristické jemné tóny.

Díky tomu může polyfon hrát složité melodie, a dokonce i více tónů najednou, což se nazývá polyfonie – tedy vícehlasá hudba.