Na přelomu 60. a 70. let se domácí audio postupně stávalo i zážitkem, ne jen běžnou spotřební věcí. Magnetofon Sony TC-540, vyráběný v Japonsku přesně v tomto období, byl navržen jako kompaktní stereo rekordér s kvartálním záznamem, třemi rychlostmi a dvěma hlavami z permalloy slitiny. Ale to, co ho odlišovalo, byla jeho unikátní konstrukce: čtyři reproduktory – dva basové zabudované po stranách a dva výškové ukryté v odnímatelném víku. Jako by přišel DJ s hudebním kufříkem, který po otevření rozehrál malý koncertní sál.

Přístroj nabízel funkce jako sound-on-sound (technika, která umožňuje postupné vrstvení zvukových stop bez nutnosti vícestopého záznamu), filtr proti flutteru (slouží k potlačení drobných kolísání rychlosti pásky, které způsobují nechtěné vibrace zvuku – tzv. flutter), možnost vertikálního i horizontálního provozu a tzv. „inching“ - jemné posouvání pásky pro přesné nastavení. S výkonem 20 wattů a frekvenčním rozsahem až do 20 kHz při nejvyšší rychlosti byl ve své době špičkou pro domácí nahrávání.